Hongkongský praktik

neklasická prezentace BACM by vyvolala naléhavější doporučení pro komplexnější posouzení závažných diferenciálů. Možné červené vlajky jsou uvedeny v algoritmu.

závěr

u dítěte, které má bilaterální bolest lýtka a náhlé potíže s chůzí při nastavení virového onemocnění, zůstává důležité vyloučit možné zlověstné příčiny, ale také rozpoznat BACM jako neobvyklou, ale dramatickou komplikaci běžné virové infekce., Navrhuje se tedy možný diagnostický přístup, který pomůže lékařům řešit rodičovskou úzkost a usnadnit ambulantní hodnocení pacientů s tímto stavem.

Potvrzení

rád bych vděčně znalostí, spolupráce a podpora BB a jeho rodičů, při sestavování tomto případě zpráva.

Julie Chen Y, MD, FCFPC
Asistent,
Oddělení Rodinného Lékařství a Primární Péči a Ústav Lékařských a zdravotnických Věd, Vzdělávání, University of Hong Kong.,

korespondence : Dr. Julie Y Chen, oddělení rodinné medicíny a primární péče, 3 / F Ap Lei Chau Clinic, 161 Main Street, Ap Lei Chau, Hong Kong SAR.

    1. Mackay M, Kornberg a, Shield L, X D. benigní akutní dětská myositida: laboratorní a klinické rysy. Neurologie 1999; 53 (9):2127-2131.
    2. Hu J, Kao C, Lee P, et al. Klinické rysy chřipky A A B u dětí a souvislost s myositidou. Journal of Microbiology, imunologie a infekce 2004;37:95-98.
    3. Agyeman P, Duppenthaler A, Heininger u, et al., Myositida spojená s chřipkou u dětí. Infekce 2004; 32(4): 199-203.
    4. král B. benigní akutní dětská myositida jako příčina selhání hmotnosti. Journal of pediatrie a zdraví dětí 2003;39: 378-380.
    5. Heiner JD, Ball VL. Dítě s benigní akutní dětskou myositidou po chřipce. Journal of Emergency Medicine;v tisku, opravený důkaz.
    6. Jain S, Kolber Mr. ztuhlá chůze: benigní akutní dětská myositida. CMAJ 2009;181 (10):711-713.
    7. Rennie LM, Hallam NF, Beattie TF. Benígní akutní dětská myositida při nehodě a nouzovém prostředí., Emergency Medicine Journal 2005; 22(10):686-688.
    8. Rajajee s, Ezhilaras S, Rajarajan k. benigní akutní Dětská myositida. Indian Journal of Pediatrics 2005; 72 (5):399-400.
    9. Luck RP, Verbin s. rabdomyolýza: přehled klinické prezentace, etiologie, diagnostiky a řízení. Dětská pohotovostní péče 2008;24(4):262-68 10.1097/PEC.0b013e31816bc7b7.
    10. Meier PW, Bianchetti MG. 8letý chlapec s 4denní historií horečky, kašle a malátnosti a 2denní historií bolestivých telat a obtíží při chůzi. European Journal of Pediatrics 2003; 162(10):731-732.,
    11. McIntyre PG, Doherty C. akutní benigní myozitida během dětství: zpráva o pěti případech. Klinické Infekční Nemoci 1995;20: 722.
    12. Centrum pro ochranu zdraví. Prasečí a sezónní chřipka Monitor. 18. února 2010 ed, 2010.
    13. Rubín E, De La Rubia L, Pascual a, et al. Benígní akutní myositida spojená s infekcí virem H1N1 chřipky a. European Journal of Pediatrics 2010; 169 (9):1159-1161.
    14. Winer JB. Guillain-Barreův syndrom. BMJ 2008;337(jul17_1):A671-.
    15. Mannix R, Tan ML, Wright R, et al. Akutní pediatrická rabdomyolýza: příčiny a míra selhání ledvin., Pediatrie 2006; 118 (5):2119-2125.
    16. Zafeiriou DI, Katzos G, Gombakis N, et al. Klinické rysy, laboratorní nálezy a diferenciální diagnostika benigní akutní dětské myositidy. Acta Pædiatrica 2000; 89(12):1493-1494.
    17. Müjgan Sonmez F, Çakir M, Yayla S., et al. Benígní Akutní Dětská Myositida. Lékařské principy a praxe 2004; 13(4): 227-229.

Leave a Comment