- Mnozí se snažili kontaktovat Sentinelese, psát o nich, nebo jinak.
- ale obyvatelé ostrova 23 čtverečních mil v Bengálském zálivu nechtějí mít nic společného s vnějším světem.
- jejich čísla nejsou známa, ale buď 40 nebo 500 zůstávají.
mezi vlnami uprchlíků, ozbrojenými konflikty a hašteřením o zásoby ropy se svět cítí, jako by se stal poměrně malým místem., Svět se možná zmenšuje, ale někteří lidé stále bojují, aby si udrželi trochu prostoru pro sebe. Ostrov North Sentinel slouží jako dokonalý příklad.
ostrov má rozlohu asi 23 čtverečních mil a je obklopen přírodní barikádou korálových útesů. Leží východně od Indie v Bengálském zálivu a je domovem jednoho z posledních nekontaktovaných kmenů na planetě. Na ostrově žije mezi 40 a 500 členy Sentinelců, i když není možné odhadnout jejich přesná čísla.,
Sentinelci jsou možná nejagresivnější nekontaktovaný kmen, který existuje. Téměř každý pokus o kontakt skončil katastrofou a někdy i smrtí. Níže je šest účtů těchto pokusů o kontakt.
1880: Britské Impérium je slavný pohostinnost
Maurice Vidal Portman/Creative Commons
Fotografie pořízené Maurice Vidal Portman z Andamanese muž v 1890s. Andamanské Ostrovy jsou nejbližší pevniny na Ostrov North Sentinel.,
během svého imperialistického období měli Britové něco neobvyklého protokolu, pokud jde o nepřátelské kmeny. Pokud kmen odmítl být kontaktován nebo byly agresivní vůči Britské kolonisty, oni by se unést člena kmene, nabídka vězně s dárky a zacházet s nimi dobře, a osvobodit jejich zajatce krátce poté. Teoreticky by se zajatec vrátil do kmene se zprávami o velkorysých (i když poněkud sociálně nešikovných) outsiderech.
Toto je přístup, který Maurice Vidal Portman vzal během jednoho z prvních průzkumů ostrova., Nejprve Sentinelci uprchli do džungle při přiblížení Portmana a jeho mužů. Nakonec narazili na Starší pár a některé děti, které nemohly dostatečně rychle uprchnout.
jako by tento protokol o únosu nebyl dost špatný, Portman se rozhodl unést tyto starší lidi a děti. Starší Sentinelský pár brzy onemocněl, pravděpodobně proto, že Portman a jeho muži nesli řadu západních nemocí, které se na ostrov nikdy předtím nedostaly. Za pár dní pár zemřel.,
Britové dali dětem různé dárky pro kmen a propustili je zpět do džungle minus dva prarodiče. Zdá se nepravděpodobné, že by to Sentinelci ocenili. Po tomto prvním kontaktním místě byl kmen více zjevně nepřátelský vůči cizincům.
1970: Indie zkoumá své nové země
Když Indie získala nezávislost na Británii, mnoho ostrovů v oblasti bylo předáno také Indii, včetně ostrova North Sentinel., O několik desetiletí později se Indie rozhodla navázat kontakt se Sentinelskými, a to pomocí vědeckého a jemnějšího přístupu než Britové.
provedli řadu pokusů o kontakt, z nichž každý vedl antropolog Triloknath Pandit. Ozbrojení policisté a námořní důstojníci se připojili k Panditu pro ochranu. Z větší části by skupina pozorovala ostrovany z bezpečnosti lodí kotvících daleko od pobřeží.
v roce 1970 však Panditova loď zabloudila příliš blízko pláží ostrova., Několik mužů z kmene začalo mířit luky na loď, křičeli a chovali se agresivně. Pandit uvedl, že několik z nich dřeplo na svých Strašidlech, jako by se vyprázdnili. Četl to jako druh urážky.
jako by to nebylo dost neobvyklé, ženy se rychle vynořily ze stromové linie a spárovaly se s každým mužem na pláži. Každý pár se vášnivě objal v tom, co se zdálo být masovým pářením. Za těchto podmínek se nepřátelská atmosféra vypařila, kmen se nakonec vrátil do lesa a Panditova expedice se vrátila do Indie.,
1974: National Geographic zaútočil
znalost nepolapitelného kmene se rozšířila natolik, že National Geographic tam poslal posádku, aby natočila dokument. Když loď National Geographic procházela otvorem v ostrovní útesové bariéře, byli uvítáni krupobitím šípů.
tato palba minula loď, která se navzdory útoku přitlačila k břehu. Policie, která doprovázela dokumentární posádku, přistála na břehu a nechala pro Sentinelese řadu dárků v naději, že budoucí setkání budou za přátelštějších podmínek., Dárky byly neobvyklou kombinací užitečných a potenciálně zábavných: hliníkové nádobí; autíčko; kokosové ořechy; panenka; a živé, svázané prase.
když policie uložila dary posádky na břeh, další salva šípů vydaná z linie stromu. Tentokrát byl režisér dokumentu zasažen do stehna a posádka se vrhla zpět na své lodě. Členové posádky uvedli, že muž, který střílel šíp, se hrdě smál, zatímco jeho domorodci pokračovali v útoku, dokud lodě neustoupily z dosahu.,
setkání zde však neskončilo: posádka chtěla vidět, jak byly jejich dary přijaty. Sentinelci získali nádobí a kokosové ořechy. Při bizarním činu muž, který natočil dokumentární režisér, vzal prase a panenku a pohřbil je do písku. Některé z těchto záběrů můžete sledovat níže:
1981: neutěšená situace Primrose
Google Earth
trosky Primrose, viditelné na Google Earth
v Indii, srpen je monzunová sezóna., Během jednoho z těchto větrno, bouřky, nákladní loď s názvem Petrklíč udeřil jeden z korálových útesů, které obklopují Ostrov North Sentinel a byl uvězněn spolu s jeho 28 námořníků. S málo práce, ale čekat, námořníci spali bouří.
Když se probudil druhý den ráno, kapitán okamžitě vysílá naléhavou zprávu Hong Kong: Na nedalekém pobřeží ostrova, desítky Sentinelese byly cílem jejich kopí a šípy na zakotvené lodi. Kapitán požádal o výsadek zbraní, aby se bránil. Druhý den se jejich situace zhoršila., Sentinelští stavěli lodě k plavbě na korálový útes, kde Primrose běžel na mělčinu.
kvůli silným bouřím během této sezóny nebylo možné poslat okamžitou kapku střelných zbraní. To však znamenalo, že Sentinelci také nemohli vyplout do petrklíče. Posádka uvízla u pobřeží ostrova North Sentinel téměř týden, dokud se počasí nevyčistilo natolik, aby dorazil záchranný vrtulník a odvedl muže z lodi., Jak vrtulník z řady výletů na lodi, Sentinelese vystřelil šípy na něj ve snaze, aby ji řídit.
1991: Pandit dělá pokrok
Triloknath Pandit pokračoval v pokusech o kontakt po jeho návštěvě v roce 1970. Konečně, v roce 1991, měl určitou míru úspěchu. Pandit a jeho posádka přistáli na pláži a setkali se s neozbrojenou skupinou 28 Sentinelese, směs mužů, ženy, a děti.
Navzdory pokroku, Sentinelese jasně najevo, že existují hranice toho, co zvenčí mohl a nemohl dělat., Část Panditovy posádky odpočívala v člunu, který se začal unášet z ostrova, zatímco on zůstal na břehu. Když to viděl, jeden Sentinelský muž vytáhl nůž a vyhrožoval mu Panditem. Tento unášený člun způsobil, že to vypadalo, že Pandit zamýšlel zůstat na ostrově, zatímco jeho společníci odpluli, něco, co Sentinelci netolerují. Člun byl přiveden zpět na břeh a Pandit opět vyplul.
brzy po této návštěvě a navzdory pokroku bylo rozhodnuto, že další kontakt s těmito lidmi nebude vhodný., Se skupinou tak zjevně nehostinnou pro vnější svět, nutit tento svět na ně by nesloužilo Sentinelskému ani globálnímu Společenství mnoho dobrého. A co víc, pokračující kontakt ohrozil Sentinelce. Mají jen málo obrany proti nemocem většího světa, což dokazuje první pokus Britů o kontakt v roce 1880. Z větší části byli ostrované ponecháni na svých vlastních zařízeních.,
2006: opilí pytláci zbloudili příliš blízko
brzy po úspěšné návštěvě Panditu začala indická vláda vymáhat vylučovací zónu kolem ostrova, s těžkými pokutami a vězením, aby fungovala jako odstrašující. Navzdory tomu dva pytláci vstoupili do vyloučené zóny v roce 2006, aby lovili bahenní kraby. Když přišla noc, upustili kotvu v určité vzdálenosti od ostrova a začali silně pít.
někdy během noci se kotva uvolnila. Když muži spali, jejich loď se vznášela do korálových útesů obklopujících ostrov., Druhý den ráno je okamžitě zabili Sentinelci, kteří pohřbili svá těla na pláži. Když přišel vrtulník, aby získal jejich těla, ostrované ho odvezli salvou šípů.
oficiální stanovisko indické vlády je, že ostrované jsou suverénní lidé s právem bránit své hranice. Sentinelci by nebyli stíháni za zabití pytláků. Zatknout a stíhat odsouzeného by bylo stejně absurdní.
od tohoto incidentu nebyl s kmenem navázán žádný další kontakt., Letadla a satelity dohlížejí na ostrov, občas se kontrolují, aby potvrdili pokračující existenci kmene po velkých bouřích. Zatímco zvědavost na kmen zůstává silná, zvědavost se zdá být jediným skutečným důvodem, proč zbývá navázat kontakt. Tváří v tvář Sentinelese je jasné preference pro izolaci, porušení izolace ve jménu zvědavost sama se zdá sobecké.